Jdi na obsah Jdi na menu
 

Vítejte na stránkách dnes už nerozlučné dvojky - Árčího a mě :-)

    Jak už to tak bývá, na začátku nebylo nic. Nic krom dětského snu snad každé holky, a to, jezdit na koni a jednou mít svého vlastního. Nikdo nemohl tušit, že mně se poštěstí, sen se stane realitou a nejen ledajakou.

    Bohužel můj příběh nezačíná jako v písničce, kde se zamiluje kůň, hřívu si navlní, kobylku oslní a ta se pak stane vzornou maminkou - nejen, že Sinda vzornou maminkou ze začátku opravdu nebyla, ale její příchod znamenal cestu na věčné pastviny pro bělku Markétu.

   Asi ne nadarmo se říká, že všechno zlé, je pro něco dobré. Už několikrát mi Arturovo chování připomnělo chování Markéty a co se týče Sindiného problému v prvních dnech po ohřebení...to už je kapitola sama pro sebe ;-) Jen prozradím, že těch pár dní mi dokonale změnilo život.

 

    "Že je mi kůň milejší, říkáš Ty, člověče, že je hřích. Kůň mi zůstal v bouři věrný, člověk ani ve větru."

 

A horse is the projection of peoples' dreams about themselves - strong, powerful, beautiful - and it has the capability of giving us escape from our mundane existence.

 

 There is no secret so close as that between a rider and his horse.

 

 

 

 

 

 

 

 


There is no secret so close as that between a rider and his horse...

 


Další fotky na našich stránkách arcialucy.rajce.idnes.cz/ :o))

 

 

 

 

Árčí táborníkem

1. 10. 2014

 
Celý příspěvek | Rubrika: Naše "akce" | Komentářů: 0

První "pád" z Árčího a můj "nevychovaný" kůň

10. 1. 2014

 
Celý příspěvek | Rubrika: Naše "akce" | Komentářů: 1

"Postrach" jménem hřebec

27. 11. 2013

Můj kůň je jen hřebec, ne debil...aneb proč se lidé tolik bojí hřebců, když je vůbec neznají.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Árčí | Komentářů: 6

Jak jsme získali přátelé a spřízněné duše z Indigova údolí

10. 11. 2013

Ne, že bych předtím byla úplný "bezvěrec", ale vždycky jsme měla za to, že každý je svého štěstí strůjcem, než že by za rohem stál nějaký osud, řídil nám život a potutelně se usmíval.

   Ale nemůžu si to odpustit...tohle prostě musel být osud.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Texty, moudra a ostatní | Komentářů: 1

Projížďka Indigovým údolím

10. 11. 2013

Tak jsem se po sedmi letech rozhoupala a rozhodla se s Árčím vyrazit na uzavírání sezony, tedy Hubertovu jízdu. Přihlásili jsme se na jednu oficiální, ale udály se jisté změny v její organizaci a byla zrušena. Bohužel se k nám už nedoneslo, že byla opět obnovena a tudíž jsme nejeli. Nu, co naplat, pojedeme svoji "soukromou"...

 
Celý příspěvek | Rubrika: Naše "akce" | Komentářů: 0