"Výlet" na kliniku
Po několika dnech váhání a dohadování jsem konečně zahájila akci. Výsledky sice přinesla, ale bohužel žádné zrovna přiznivé.
Alespoň ale víme, že Árčí opravdu má jen sarkoidy (což situaci neřeší ani neusnadňuje protože i ty se časem zvrhávájí v karcinomy :-((). Co dále víme, že je to pěkný průšvih a ještě větší bude z toho Ajtuláka vysekat. Zatím čekáme na verdikt odborníka přes sarkoidy u koní až z Liverpoolu (a tajně doufám-možná, že i doufáme-v nějaké méně radikální řešení). Pokud si s Arturovým problémem nebudou vědět rady ani v Anglii, bude muset podstoupit operaci při které bude nejen vykastrován, ale bude mu amputován celý penis. S obojím bych se smířila, pokud si to léčba bude vyžadovat, ale tento zákrok s sebou bohužel nese i značná a celkem reálná rizika.
Dnes krátce po druhé hodině jsme Artura bezproblémově naložili (Árčí je prostě obrovitánský pašák a dostal pochvalu i od pana řidiče) a asi za patnáct minut jsme už sháněli pana doktora na klinice. Árčí hned zmerčil kobylí slečny, ale musel se soustředit, aby zcouval z rampy a nakonec to zvládl na jedničku. Pro jistotu dostal uzdečku, ale musela jsem ji použít jen jednou a to kvůli mé nepozornosti, když se dostal moc blízko k jednomu z boxů (shodou okolností taky pacient se sarkoidy).
Na vyšetřovně se choval velice způsobile. I přes hromadu strašáků, jako třeba mladičký Jack Russel Terrier, hadr na topení, vědro na vodu a podobně... :D Ale stál jako přibitý, sice našponovaný jako pérko, ale ani se nehnul. Pan doktor párkrát udělal "sáhy sáhy" za mohutného chválení všech přítomných, a tak si Artur ani nevšiml, že mu ze šulina odstranil natržený pahýl sarkoidů.
Byl nám přidělen box (na oddělení, kde bylo asi 6 kobyl s hříbaty) a začali se sepisovat papíry o hospitalizaci. Mezitím začala vizita a neodmítla jsem pozvání, "když už jsem ta studentka", tak jsem šla také :-) Postupně jsme obešli všech 48 koní a mezi nimi jsme navštívili i Artura. On sám zabral skoro tolik času, co všichni ostatní dohromady, ačkoliv jsem anamnézu zkrátila do několika věcných vět.
Na přetřas samozřejmě přišla i otázka kastrace (Artur mi v tomto moc nepomohl, protože byl úplně vyplesklý z pobytu v boxu a z přítomnosti XY cizích koní....) a případný postup léčby. Co doktor, to názor a bohužel jsme k žádnému závěru nedošli - sarkoidy na penisu nejsou tak běžnou záležitostí a kvůli citlivosti místa jsou běžné prostředky na léčbu sarkoidů nepoužitelné...
Po vizitě jsme nakonec došli k závěru, že Artura prozatím ještě odvezu a budeme čekat, až se ozvou z Anglie a doufat, že nabídnou i jiné řešení.
Árčí si po návratu do stáje zalezl do přistavěného malinkého přístřešku pro poníka, stál tam a odpočíval. Zjevně se mu ulevilo, že jsme zase zpátky doma. Nakonec-pokaždé, když nastoupil do přepraváku, vystupoval po několikahodinové cestě daleko od dosavadního domova...
Komentáře
Přehled komentářů
Ahojky,teprve dnes jsem po velmi dlouhé době otevřela vaše stránky.Moc mě mrzí Ajtulův problém ale to mu bohužel nepomůže.Tak alespon´ jsem v duchu s vámi a drž se Lucko papa
Držím palce
(julie, 26. 5. 2011 15:48)